Bledá smrt

3. září 2012 v 16:08 | Elizabeth |  Poetry
V místnosti cítit je krev,
rozhlédnu se - je na zdech.
V mé ruce držím nůž,
muži se ztrácí z tváří růž.

Tvé oči na mě tupě zírají,
že v tvém těle vyhasl život připomínají.
Nůž k zemi pozvolna padá,
všechna tvá krása uvadá.

Mé tělo, celé se chvěje,
nedokážu se odtrhnout od tvého objičeje.

Jak v Rudém moři,
při měsíční záři,
kov se leskne,
vtíravou myšlneku mi vtiskne.

Světlo, vůně, láska k tobě,
všechno co cítím právě bledne.
Tvůj úsměv vidím stále v dál,
vidíš, přec si mě překonal.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama