On the other side II.

14. září 2012 v 14:04 | Elizabeth |  Povídky
"Probouzí se," ozval se jeden poměrně vysoký pištivý hlas.
"Já myslím, že ne. Určitě je mrtvej," ozval se druhý, trošku hlubší, ale pořád nepřirozeně vysoký.
"Dloubni do něj," ponoukal první druhého.
"Ne, ty do něj dloubni!" obořil se první.
"K-kde to jsem?" rozlepoval Christian pomalu oči, když ho do nich udeřilo ostré světlo.
"On mluví," podivil se první hlas.
"Samozřejmě, že mluví, ty trdlo."
Christian si promnul spánky a pokusil se posadit. Jeho noví společníci mu totiž začínali lízt lehce na nervy. Pomalu si začal přivykat na slunční světlo a konečně rozpoznal stvoření před sebou. Musel si promnout oči, aby se přesvědčil, že správně vidí. Když to nezabíralo, tak se štípl, ale pořád tam byli.

"Co, co jste zač?" vymáčkl ze sebe Christian.
"No, skřítci," zasmáli se. Přišlo jim absurdní, že by je někdo neznal. Christian si stále prohlížel na dvě malá stvoření s možná trošku velkou hlavou v poměru k tělu. Měli vousy a poměrně plešaté hlavy. Vlastně vypadali docela komicky.
"Takže...," sputil sprvní.
"Kdo jsi?!" dodal druhý a zadíval se velice nedůvěřivě.
"Ehm, no...jsem Christian," podrbal se mladý muž zmateně na hlavě.
Skřítci si začali něco šeptat, ale Christian je nevnímal. Postavil se a rozhlédl se po krajině. Byla to jednoduše nádhera. Podle sbarvení stromů usoudil, že je podzim, ale přitom krásný slunečný den. Kousek od něj pramenila průzračná říčka a celé okolí pokrývali hory porostlé měkce vypadající zelenou trávou.

Až po chvíli si uvědomil, že má na sobě jiné oblečení. Místo riflí měl kalhoty z neznámé tkaniny a bílou košili. Mírně se nad tím pozastavil, ale potom jen pokrčil rameny. Co to bylo oproti skřítkům, kteří jak jsi uvědomil, tam stále byli a zírali na něj.
"Kde to jsem?" zeptal se jich, když jeho úžas mírně opadl.
"No přece v Somnii," zasmál se mírně první.
"Somnii?" zopakoval zmateně Chris.
"Jo..spadl jsi snad z Marsu, nebo co," zaktoutil hlavou druhý.
"Možná..," ušklíbl se Chris, když mu zakručelo v břiše.

"Dá se tu někde najíst?" zeptal se.
"Kousek odsud je hostinec," přikývli a ukázali na protější vrch.
Chris poděkoval a vydal se směrem k hostinci, když si uvědomil menší nepříjemnost. Nemá u sebe žádné peníze. Prohledával si kapsy, když najednou do někoho narazil a uslyšel dívčí hlas.
"No, paráda," řekla neznámá dívka a sbírala kameny, jež se jí díky nárazu vysypaly z mísy.
"Meredith?" podivil se Chris.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama